Patronem, původně dřevěného kostela, byl Jan Kule z Popovic. Roku 1357 byl vystavěn gotický kostel, který byl v letech 1749-1750 přestavěn novopackými Pavlány na barokní. Uvnitř kostela jsou hodnotné fresky, plastiky, obrazy a dřevěné bohatě vyřezávané oltáře, které jsou údajně dílem některého člena rodiny Suchardů z Nové Paky a jsou věnovány tématice legendy o sv. Františkovi z Pauly. V jižní zdi kostela jsou dva cenné náhrobky. První zleva, v jedné polovině poničený, nese znak Bořků z Hrádku, jenž má polovičně šachovaný erb.. Nad erbem jsou vytesaná písmena D *B * Z * H (Diviš Bořek z Hrádku). Text, který lemuje náhrobek zní: Letha Bozího 1549 umrzela vrozena panij Katerzina Borzkowa Šarowezowa na pul trzetij nediele ten patek przed wanoczy a tuto pochowna gest
(pozn. Kateřina se provdala za Šárovce z Šárova – stará moravská vladycká rodina, vlastnila mj. i Šárovcovu Lhotu).
Druhý z nich (se štítem s pravou polovicí šachovanou na helmici hlavu a krk kozla, jež celý šachovaný jest) patří Kateřině Mateřovské z Chotče (+1583).
Vedle zdi u malé branky vedoucí na hřbitov je umístěna pískovcová stéla s výjevem Krista datovaná k roku 1895. Náhrobník pochází z hrobu rodiny Majorových a můžeme se domnívat, že byl vyhotoven podle návrhu Jaroslava Pantaleona Majora, chotečského rodáka (10.12.1869 Choteč - 21.8.1936 Babice u Říčan) který byl architektem, beuronským malířem a restaurátorem. Při příznivém nasvícení západním sluncem je možné na náhrobku vidět detaily, které při běžném osvětlení zanikají.
Starší bratr Antonín Major (1848-1918) byl významným pražským právníkem a žurnalistou v periodicích Politik a Pražské úřední listy.
Pravidelné bohoslužby:
Mše svatá: každou poslední sobotu v měsíci od 18:00 v období letního času a od 17:00 v období zimního času
Bohoslužba slova: každou druhou neděli v měsíci od 11:00
Aktuální termíny bohoslužeb jsou vždy uvedeny na vývěsce na dveřích kostela.
