Probehla planovana udrzba webu. Vsechny funkce nemusi fungovat spravne. V pripade problemu, kontaktuje spravce info@vichjiri.cz
Choteč na Facebooku RSS 2.0
Nacházíte se na: články - akce - chotesk tenika
Choteč na FacebookuChoteč na Facebooku
všechny dotazy

Chotečská Třešnička

nahled Úprava lokality na Třešničkách

Dobrý den přeji,

již několik večerů jsem se chystal napsat pár řádek k chotečským Třešničkám jako informaci občanům, resp. čtenářům našeho obecního webu. Jedná se tedy již spíše obeznámení s vykonanou aktivitou.

Nejen já, ale předpokládám, více našich spoluobčanů jezdí pravidelně nebo jen příležitostně od naší vesnice směr Lázně Bělohrad. Po minutí silniční značky s nápisem oznamujícím konec obce, resp. po stránce urbanistické jejího vymezeného intravilánu se rozprostře z hlediska mého, hezký pohled do krajiny. V podstatě až na skutečný východní konec katastrálního území Chotče, který se nachází v případě zmíněné silnice na vrcholu stoupání kopce před námi. Nějak mě poslední roky cestou do práce a domů spočíval čím dál tím častěji pohled do lokality místně zvané Třešnička. Krajinný ráz okolí naší vesnice je dnes kulturní krajinou ve smyslu jejího přetvoření z přírodního původního ekotypu vlivem zásahů člověka řekněme posledních osmi staletí. Krajina stejně jako společnost se neustále vyvíjí. Přesto jsem časem nabyl dojmu, že by nebylo od věci navrátit lokalitě chotečských Třešniček jejich smysl daný názvem. Ještě v době plně funkčního Zastupitelstva Chotče jsem tento návrh i s vizí provedení představil ostatním členům Zastupitelstva. Nesetkal jsem se s žádnou negativní odpovědí. Proto jsem přistoupil k vlastní realizaci, i když jsem zvažoval, že se může vyskytnout někdo, komu se třeba líbí stav Třešniček v posledních letech a změna jemu zraku nesedne.

Trochu jsem se zabýval historií tohoto místa. Překvapilo mě, že na mapách se místopisný název „Třešnička“ nevyskytuje. Původně jsem se domníval, že to je vymezená oblast jako je například „Habr“, „Okrouhlík“, „Nákladsko“ a jiné, které se na mapách Chotče běžně vyskytují. Jde tedy o jméno užívané převážně jen hovorově stejně jako Třešničkám blízká místa v okolí – Ohrádka, Oulehlí nebo Kňourkův kamenec.  Ještě větší překvapení bylo při náhledu do císařských map z roku 1842. V té době totiž v místě dnešních Třešniček – prostoru vymezeného mezi hlavní silnicí a současnou objízdnou cestou s odbočkou na bývalou cestu směr Svatojánský Újezd byl vysázený jehličnatý les. V tomto roce měly stromy tohoto lesa ve výšce 130 cm od země průměr 7-20 cm. Jednalo se tedy o poměrně mladý les. Prostorovou výjimku tvořil jen nejspodnější cíp přiléhající ke spojovací cestě na Mlázovice, který byl v té době využíván jako louka. Blízké okolí bylo též jiné, než je dnes. Místo lesa nad cestou na Mlázovice bylo pole, které bylo zalesněno až po II. světové válce. V místech dnešní louky a části pole směrem k Chotči byl pod Třešničkami poměrně velký rybník pod jménem Frankowsky. Nepodařilo se mě zjistit, kdy byl zmiňovaný les vykácen a původně lesní půda se stala zemědělskou. Pravděpodobně však to bylo v období let 1900-1920. Na základě vyprávění pana Ladislava Zapadla /nar. 1933/ v jeho dětství za první Československé republiky byly Třešnička trvalým travním porostem s už vzrostlými třešněmi. Pan Zapadlo si dokonce pamatuje jeden velký strom v horní části u cesty na Lázně Bělohrad, který měl žlutoplodé třešně – Bělice. Stejně tak se vyskytovaly stromy třešní podél cest v blízkém okolí. Pro zajímavost, na Třešničkách se v té době též těžil jíl a vedla tudy svatá procesí. V druhé polovině 20. století třešně postupně stárnuly, kácely se a nové nebyly vysazovány. Místo bylo využíváno nadále jako travní porost pro sklizeň píce a v současné době již jen jako plocha s mimoprodukční funkcí zeleně udržovaná mulčovací sečí. V letošním roce jsem odstraňoval v létě předposlední již suchou původně vysazenou třešeň a jednu z kosterních rozlomených větví poslední původní třešně ve svahu. Tato třešeň skácená v rámci vydaného povolení v době sázení nových třešní v sobotu 17.11.2012 byla z větší části zevnitř ztrouchnivělá. Kromě kolonie dřevokazných mravenců v jejich útrobách byla i zásoba žaludů a třešňových pecek, kterou si vytvořily nejspíše přítomné myšice lesní. Odumřelým dřevem se živily larvy, pravděpodobně zlatohlávka. Část zmíněných larev byla  odebrána pro přesnější určení entomologem a byly jim poskytnuty náhradní podmínky zajišťující jejich další  vývoj.  V prostoru Třešniček vyrostlo v posledních cca 20 letech několik semenných planých třešní, stejně jako bez černý a červený, růže šípková, ostružiníky. Při horním okraji je i jeden dobře rostlý dub zimní.

Terénní expozice západního svahu je vhodná pro růst třešní. Méně příznivá, ale vyhovující je půdní a geologická struktura, kde je mateční horninou jílovec, nadloží je tvořeno vápennými jíly a půdní horizont je sice kvalitní, ale málo hluboký a navíc silně kamenitý. Půdní profil byl též značně ovlivněn lidskou činností a zčásti není původní. Třešeň jako botanický druh je v našich podmínkách dřevina plně adaptovaná. Do Evropy byla dovezena římským vojevůdcem L.L.Lucullusem z oblasti dnešního severního Turecka. Ovoce třešní bylo původně římské civilizaci představeno jako součást pověstných Lukulských hodů.

Koncepce výsadby byla pojata v pravidelném sponu 10 x 10 m. Pro lepší splynutí s okolím bylo využito konfigurace zdejšího terénu, který způsobuje, že se opticky nejeví výsadba v přísném sponu, ale v rozvolněném. Celkem bylo vysázeno 27 stromů třešní v prostoru ohraničeném komunikacemi a dalších 8 kusů stromkové lísky turecké vysázené po pravém okraji cesty vedoucí od Chotče na Svatojánský Újezd v systému jednostranné pásové alejové výsadby. Tyto lísky byly vysázeny 10 m od sebe v řadě, na patě navazujícího svahu, záměrně pro svůj pyramidální tvar vzrůstu tak, aby neomezovali případnou průjezdnost komunikace. Před nimi zůstala směrem od Chotče jedna planá třešeň na přeroubování. V místě výsadby nových třešní bylo odstraněno 5 ks planých třešní a několik jedinců bezů, šípků a skupin ostružin. Zůstal zachován vzrostlý dub zimní jako solitérní prvek zakomponovaný do nové výsadby a také zbylé plané třešně a ostrůvky šípkových růží. Některé z těchto třešní se chystám na jaře 2013 přeroubovat. Zbytek pak v průběhu dalších let postupně odstraňovat souběžně s růstem vysázených třešní. Vysazeny s opěrou a chrániči  proti zvěři byly prozatím z několika důvodů třešňové ptáčnice Alkavo, které se vyznačují kvalitním růstem. Na jaře v roce 2014, kdy by měly  být již dobře zakořeněné, mám v úmyslu je naroubovat jednotlivými konkrétními odrůdami. I z důvodu dostupnosti plochy pro mechanizovanou údržbu mulčovací sečí v dalších letech bude zvolen pěstitelský tvar ve formě vysokokmenů /místo roubování 160-180 cm nad zemí/. Výsadbový materiál poskytl na tento záměr ing. František Paprštein, CSc. z VŠÚO Holovousy, kterému za tuto vstřícnost děkuji. Shodně jako Jiřímu Hartmanovi za materiál na zbudování dřevěné opěry stromků, Davidu Lánskému, který se výsadby účastnil se synkem Štepánkem a také přivezl cisternu vody na zalití, Matesovi Maďerovi za sázení , kácení, odvoz cisterny  a jeho mamce, manželům Vinklerovým, kteří též sázeli, Václavu Fürstovi, jež s dětmi zaléval. Též svojí manželce za pomoc na místě a podporu. Z poslední pokácené třešně původní výsadby jsem odebral rouby, abych jimi mohl naroubovat některou z nových nebo planých třešní, shodně jako mám v záměru naroubovat výše zmiňovanou odrůdu Bělice. Ostatní třešně budou naroubovány odrůdami tak, aby byla co nejdelší perioda sklizňové zralosti /konec května-srpen/. Na závěr vyjadřuji přání, že snad s provedenou výsadbou obecní třešňovky někteří lidé, kteří toto místo používali či používají, jako skládku odpadu budou natolik soudní, že v této činnosti nebudou pokračovat.

Hezký den Jiří Kaplan

ve čtvrtek 22. listopadu 2012 přidal Jiri Kaplan | aktualizováno 22.11.2012 18:53 | přečteno 656×

Rubriky

Všechny článkyAkceBrigádyNovinkyVidea

Aktuality

Valná hromada SDH Choteč

SDH Choteč Vás srdečně zve na valnou hromadu, která se bude konat 2. prosince od 19:00 v hostinci.

Poplatky za psy a odpady

V kanceláři OÚ je možné platit poplatky za psy a komunální odpady každé pondělí od 16:00 do 18:00 hod.

Zasílání novinek

Pokud na stránky nechodíte často, ale chcete být informováni o nových příspěvcích, použijte náš RSS kanál, který je možné otevřít v každé RSS čtečce. Čtečka sleduje novinky a v případě změn, vás ihned upozorní.

Podnikatelé v obci

Připravujeme na stránkách novou sekci, kam bychom chtěli umístit seznam podnikatelů v obci. Pokud máte o zveřejnění zájem, pište na info@vichjiri.cz.
Copyright © 2009 - 2017

Nepřehlédněte